Nanami I.
První díl nový povídky jménem Nanami. Snad se bude líbit :). Příjemné čtení ps: je to kratší díl
Krev... Do nosu mě praští povědomý zápach, zápach smrti. U nohou mi leží hromada mrtvých, bezvládných a zapáchajících těl. Všechna těla na mě upírají své tváře, oči vyhaslé a bez života, zděšený výraz a krvavé slzy. Než si to uvědomím, mé tělo zachvátí třes a já vykašlu kapky krve. Dívám se strnule do tváří lidí, poznávám je. Znám každého z nich, každého kterého jsem zabila vlastníma rukama. Každé to tělo patří na můj dlouhý seznam obětí...
Prudce se posadím a zalapám po dechu. Dech mám rychlý a mělký. Po těle mi stékají kapky potu a já se třesu. Před očima mám mžiky ze snu. Nemůžu zapomenout na všechny ty tváře nevinných lidí. ,,Že by naše Nami měla výčitky svědomí?" Ozval se posměšný hlas a já se prudce otočila. Veškeré pocity jsem okamžitě uzamkla hluboko ve svém srdci. Stala jsem se klidnou a vyrovnanou. Po chvilce mžourání se rozkoukám a zaostřím na postavu. Ta se líně opírá o futra dveří. Osmnáctiletý mladík s blonďatými vlasy a s hnědýma očima. V očích měl ostražitý a pobavený pohled. Na rtech škodolibý úsměv. ,,Hm? Yuko co tu chceš?" Zavrčela jsem a nepatrně uchopila do ruky dýku, která byla schovaná pod polštářem.
,,Ále, šéf mě posílá. Je snídaně, porada a taky vypadáš ve spánku fakt nevin.." Nestihl doříct větu, a proč? Z prostého důvodu. Ostří dýky se mu zabodlo těsně vedle obličeje, na jeho tváři se objevil mělký škrábanec ze kterého tekla trocha krve. ,,Máš pět vteřin, pak neminu." Procedila jsem mezi zuby a oba dva jsme věděli, že tu výhružku bez sebemenšího zaváhání splním. Yuko rychle vycouval z pootevřených dveří, zavřel za sebou. Vylezla jsem až když nešly slyšet doznívající kroky. Výčitky svědomí? To těžko. Pomyslela jsem si a přetáhla si tričko přes hlavu. Stoupla jsem si před zrcadlo, otočila se a odhrnula zrzavé vlasy. Druhou rukou jsem lehce přejela po černým tetování, byl to znak. Znak v podobě černé holubice zavřené v kleci. Skepticky jsem upřela zrak na svá záda, po zádech se mi táhly jizvy. Jizvy různých velikostí a některé byly široké jako palec. Se vzdychnutím jsem popadla černé tílko a oblékla si ho. Spustila jsem vlasy, které mi v rudých vlnách dopadly do úrovni lopatek. Oblečená do černých džín, tílka a kožené bundy jsem vyšla z pokoje.
Za chvilku jsem seděla u sedmimístného stolu a před sebou hrnek s čajem. Muž v čele stolu otevřel naplněnou složku s papíry a rozhlédl se po všech členech. ,,Tge-Sha měla by si chodit spát dřív prcku. Takhle zaspáváš." Vyčetl mi dvacetiletý muž s pleškou a se slunečními brýlemi na očích. Něco vám o něm řeknu. Jmenuje se Cra a přes to, že je slabší jak já tak si rád vyskakuje. Nemůžu ho vystát. ,,Cra, mlč nebo tě zabije." Upozornila ho modrovlasá žena o něco starší než já. Mrkla na mě s úsměvem. Wha mám ráda, je hodná a neprovokuje mě. ,,Wha, nenapomínej Cra." Ozval se dotčeně Cray-fi. Byl to parťák s Craem, oba dva stejní pošuci. A roztrhla si obvyklá hádka. Cra napomínal mě Wha Craa, Cray-fi Whalu. S tím se hádala Ji. Já, Yuko a šéf jsme se do toho nemíchali. Nemělo to cenu.
,,Mlčte všichni! Copak se takhle Nanami může chovat?! Tak sklapněte a nechte mě mluvit." Zařval šéf a bouchl pěstí do stolu až se převrhla většina šálků. Hádající členové ztuhli, nechtěli šéfa provokovat. ,,Cra, máte s Cray-fi misi. Přepadnete jednu obchodní loď. Vezměte si kolik chcete Crustaceanu. A nic jinýho než úspěch nečekám." Začal s poradou šéf a poslal přes stůl pár papírů svázaných provazem. Cra si ho vzal a schoval si popis mise pod koženou bundu. ,,Wha s Ji, vy dvě jděte zabít tohoto muže. Nesmí přežít." Poslal ženám fotku oběti a ty pouze přikývli. Pak se šéf otočil na mě. ,,Tge-Sha, máš nejnebezpečnější misi ze všech cos dostala." Začal mluvit a já ztuhla. Pokud tole vypustil z pusy, bude to fakt něco. Protože i mé běžné úkoly jsou boj o vlastní život. Všichni čekali co řekne dál. ,,Znáte organizaci Ryoko?" Zeptal se šéf a Wha se zamračila. ,,Ti parchanti zabili spoustu mých Grampusů." Odpověděla tiše a v očích měla nenávist. Všichni jsme věděli co jsou ty lidi zač. Byla to organizace žoldáků stejně jako my, ale tihle pracovali pro dobro. Nezabíjeli nevinné, zabíjeli jenom zlý padouchy mezi který jsme patřili i my.
,,Tvoje mise počívá v tom, aby ses infriltovala do jejich nejsilnějšího týmu. Podávala bys informace a pak by se uvidělo. Je to mise na dlouho. Nepočítej, že se vrátíš hned. Chvilku si tam pobudeš." Dořekl a všichni kromě mě zalapali po dechu. Tohle byla vážně mise XN: extra nebezpečné. Já jsem přikývla a vzala si dokumenty. ,,Misi přijímám, nebojte se. Uspěju." Zavrčela jsem. Jó jak jsem se tehdy mýlila...
Komentáře
Přehled komentářů
Pression arterielle est comment calleux votre sang pousse contre les parois de vos arteres lorsque votre coeur essence pompe le sang. Arteres sont les tubes qui transportent perseverent b gerer offre sang loin de votre coeur. Chaque age votre coeur bat, il pompe le sang par de vos arteres a la reste de votre corps.
https://www.cialispascherfr24.com/cialis-pour-femme-acheter/
....
(Kristý Davidová , 26. 11. 2014 16:17)<3 Jako vždy naprostá bomba ! :) Vážně to začíná skvěle ! :33
Pongy chief blood influence symptoms
(AJerlyArenriff, 9. 10. 2018 5:45)